Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Nestátní národy v Evropské unii
Štoudek, Marek ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Národy bez státu jsou celosvětovou mezinárodní problematikou, jejichž úsilí může budoucnosti signifikantně pozměnit politickou mapu světa. Ačkoliv evropské hranice, a především ty západoevropské zůstávají v posledních letech neměnné, tak i v unie můžeme nalézt mnoho případů takzvaných národů bez státu. Procesy utváření národní identity jednotlivých zkoumaných národů, jejich společná historie, geografické a socioekonomické aspekty či institucionální a stranické systémy, to vše je zahrnuto této diplomové práci zkoumám konkrétní případy za pomoci teoretických konceptů širokého spektra odborníků. V první řadě bylo nezbytné definovat pojem národ spojené termíny, jako například nacionalismus. Mezi další studované koncepty patří stát, právo na sebeurčení, regionalismus a secesionismus. Jednotlivé teoretické bloky jsou poté využity v případových studiích, které se zabývají výše zmíněnými příp Konkrétní případové studie jednotlivých národů spadajících do států v druhé části práce. Každý národ je zkoumán samostatně a obsahuje vlastní závěry. Hlavním úkolem je nalézt secesionistický potenciál jednotlivých národů a vytvořit určitou predikci možného dělení evropských států. V závěrečné části práce proběhne komparace podobností a odlišností jednotlivých případů, načež je zakončena již zmíněnou
Belgický federalismus ve světle požadavků vlámského hnutí
Hendrych, Radek ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá analýzou ústavně politického uspořádání federativního Belgického království z pohledu požadavků a představ vlámské komunity. Text nejprve přibližuje vývoj, trendy a vybrané historické determinanty postavení vlámské pospolitosti v prostředí belgického státu. Soustředí se potom zejména na zachycení a identifikaci relevantních požadavků vlámského hnutí, které pramení z jazykového a kulturního kontextu belgické reality, postupně se ale objevila rovněž jejich ekonomicko-politická rovina. Práce dále blíže nahlíží samotný dynamický proces ústavní transformace původně unitárního politického systému ve výsledné federální uspořádání. Pozornost je věnována decentralizačním (devolučním) ústavním reformám prováděným od počátku sedmdesátých let dvacátého století, jejich završení ve formě definitivní federalizace státu v roce 1993 a následným revizím. Analyzuje také vlastní charakter institucionálního prostředí a možnosti realizace jednotlivých (jazykových) skupin v jeho rámci prostřednictvím specifických politických mechanismů a institucí. V závěru se tento příspěvek zaměřuje na dva okruhy problémů, jejichž současný stav nevyhovuje především zástupcům vlámské komunity, kteří žádají jejich hlubší revizi. Jedná se o komplikovanou otázku hlavního města Bruselu a problematiku...
Na cestě k personální unii? Aktuální vývoj decentralizace v Belgii
Hudcová, Nikola ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Bobková, Eva (oponent)
Tato práce se zabývá procesem decentralizace v Belgickém království. V zemi žijí dvě dominantní národnosti -- Vlámové a Valoni. Jejich spory ovlivnily ústavní vývoj Belgie a vyvrcholily přetvořením unitárního státu na federaci. I přes vznik federace a ústavní změny, jsou vztahy mezi Vlámy a Valony napjaté a nevyřešeny, stále je vyvíjen tlak na další decentralizaci. Po volbách, do Parlamentu Belgie v roce 2010, nastala v Belgii politická krize. Vítězné strany nebyly schopny utvořit vládní koalici po celých 541 dní. V důsledku této krize byly přijaty ústavní změny, které vedly k další decentralizaci. Cílem mé práce je zjistit, jestli země směřuje k tomu, aby se stala personální unií.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.